Historie Norska je velmi zajímavá především tím, že samostatné Norsko známe až od roku 1905. Do té doby bylo pod nadvládou jiných mocností. Dnešní podoba Norska vzešla už za dob Vikingů. Původně pohanská rozdrobená země byla sjednocena v 11. století. Nebýt černé smrti (moru), který zemi postihl roku 1349, odvíjely by se dějinynejspíš jinak. Protože vymřely skoro dvě třetiny obyvatel, bylo Norsko nejdříve pod nadvládou Dánska a následně Švédska. Samostatnost tedy Norové získali až po více než pěti stech letech, roku 1905.
Většinu populace tvoří etničtí Norové, na samém severu země pak žijí Sámové. V posledních letech se značně zvýšil příliv imigrantů (především z Polska, Švédska a Pákistánu). Celkem Norsko obývá 5,2 milionu obyvatel, tedy asi polovinu České republiky. Mýtus – to, že jsou Norové chladní jako led, není tak úplně pravda. V naprosté většině jsou velmi přátelští, stačí je jen trochu poznat. Úředním jazykem je norština, která má dvě oficiální podoby – bokmål a nynorsk. Dalším užívaným jazykem je sámština. Pokud neovládáte ani jeden z těchto jazyků, poslouží vám angličtina, kterou ve větších i menších městech hovoří skoro každý na velice dobré úrovni.
Nejvýraznější památkou norské architektury jsou dřevěné sloupové kostelíky. Do dnešní doby se jich zachovalo pouze 30. Nejstarší z těchto kostelů, Hopperstad, se nachází ve Viku, největší z nich v Heddalu. Za nejkrásnější a nejzachovalejší kostel je považován Borgund. Obecně lze říci, že se na území Norska mnoho architektonických památek nedochovalo. Na vině byly především požáry, během nichž celá řada skvostných staveb lehla popelem. Několik zajímavých budov si můžete prohlédnout v hlavním městě Oslo. Patří mezi ně pevnost Akershus, budova radnice, sídlo parlamentu, zámek a Národní divadlo. Památky architektury můžete obdivovat také v dalších městech, například v Bergenu, Tromsø, Trondheimu nebo Stavangeru.
Podobně jako u nás jsou volnými dny Velikonoce, Vánoce či Nový rok. Dále se zde slaví 17. květen, (Grunnlovsdag), den, kdy Norové získali vlastní ústavu. Státní svátky jsou v Norsku ošemetné, většina obchodů je zavřená nebo má zvláštní otevírací dobu. Zavřeno může být třeba i dva, tři dny v kuse a je třeba se předzásobit. Před odjezdem je tedy dobré zkontrolovat, zda v době pobytu není nějaký svátek. Informace pro milovníky piva a alkoholu: v průběhu státních svátků se tyto nápoje nedají koupit v běžných ani speciálních prodejnách s alkoholem.
Nejslavnějším norským sochařem je Gustav Vigeland. Jeho tvorba je považována za nejpůsobivější sochařské dílo konce 19. století v celoevropském měřítku. Důkazem je Vigelandův park v hlavním městě Oslo. Sochařství zaslíbené bylo v Norsku především 20. století. Silnou sochařskou generaci zastupuje například Gunnar Janson, Per Hurum, Ramon Isern a Nils Aas.
Norští hudebníci mají na mezinárodní hudební scénu velký vliv. Filharmonický orchestr a Norský komorní orchestr mají dalekosáhlou tradici.
Nejznámějšími pojmy a osobnostmi norského hudebního světa jsou Röyksopp, Jan Garbarch, Arne Nordheim, Mari Boinová nebo Turbonegro.
Norským dramatikem světového formátu je Henrik Ibsen. Hlavním motivem jeho tvorby je řešení otázky života v pravdě nebo naopak ve lži.
Ve svých realistických dramatech Ibsen často podroboval kritice měšťanskou společnost.
K Ibsenovým nejznámějším dílům patří Peer Gynt, Nora, Strašidla a Nepřítel lidu.
